Po dlouhém čekání na stavební povolení jsem se mohl vrhnout na základovou desku. Před jejím začátkem jsem měl jasno, co udělám navíc než je navrženo v projektu pro lepší pevnost a soudržnost základové desky.
Na základové pasy byl přivolán geodet, který vytyčil rohy, polohu domu od stavební čáry a šířku základových pasů. Po řádném zaměření byly vyrobeny lavičky a dány 3,5m od zakl. pasů. Stejně i tak jsem při bagrování o dvě lavičky přišel a o další dvě jsem přišel v průběhu přípravy zákl. pasů, tehdy kdy přijela firma sousedovi montovat střechu, tak se jim dlouhý vlek zhoupl a dve lavičky byly na odpis.
Po vyznačení základových pasů byl přivolán bagrista, který provedl vykopání základových pasů. Při bagrování základových pasů byla hlídána šířka a hloubka výkopu takzvaným křížem a nataženého lana přichyceného na lavičkách. Po bagrování přišla na řadu ruční práce a začištění základové spáry. Do základových pasů, které byly široké 40cm a hluboké 1m jsem přidal betonářskou ocel o síle 10mm a třmínky o síle 6mm, které jsem dával po 50cm a svazoval vázacím drátem. Rohy jsem překládal 50cm.
Vázání dohromady jsem prováděl nad pasy, kde jsem měl připraveny palety na kterých betonářská ocel ležela. Když už bylo vše svázáno a spojeno tak jsem začal připravovat zemnící drát. Po domluvě s odborníkem přes hromosvody jsem zakoupil zemnící drát 10mm FeZn 80m, který jsem 2x omotal v pasech domu.
Tento zemnící drát jsem použil z toho důvodu, že je sním lepší manipulace a zároveň odporově by mělo být vše vpořádku. Dále jsem na radu hromosvodaře připevnil zemnící drát svorkama k betonářské oceli po cca 1m.
Celkem padlo na spojení zemnícího drátu a zemnícího drátu s betonářskou ocelí 40ks svorek. Na každém rohu (4x) jsem vyvedl 3m zemnícího drátu ven na připojení se střechou a jeden vous dlouhý 2m do domu kde bude elektrický rozvaděč. Na ochranu zemnícího drátu jsem navlekl 50cm dlouhou smršťovací bužírku, která bude chránit povrch zemnícího drátu proti poškození a narušení betonem. Po dokončení uchycení se všechny spoje řádně odmastily a také natřeli gumoasvaltem k ochraně zemnícího drátu.
Jakmile bylo vše hotovo spustila se výstuž do základových pasů. Aby bylo zajištěno optečení výstuže betonem, byla výstuž podložena betonovými kostkami o šířce 10cm. Potom už dále zbývalo jen vyrobit prostupy pro odpad, elektřinu, a vodovodní přípojku. Prostupky jsem vyráběl z desek a ty jsem pak obalil do igelitu aby nikudy nemohl protéct beton.
Pak již jen stačilo takto připravené pasy vylít. Samozřejmě jsem nezapoměl na komín, který byl také vytyčen geodeten a vyhlouben výkop o hloubce 80cm a šířce 60x60cm. Po vylití základových pasů jsem do zavadlého betonu zabouchal roxory v hloubce 50cm s odstupem od sebe 50cm a výstupem v nadzemní části 1m kdy 50cm bude ve dvou řadách ztraceného bednění a 50cm se zahne do prostoru základové desky kdy se na ně přivážou sítě Kari. Takto základové pasy byly připraveny na pokládku ztraceného bednění.