Po několika letech bydlení v bytě jsme se rozhodli pro bydlení na venkově v rodinném domě. Dlouho jsme se rozhodovali, zda si koupit dům před rekonstrukcí, zda koupit novostavbu před dokončením nebo postavit vlastní dům.
Měli jsme určité představy o velikosti. Velký prostor a prostorná zahrada pro nás bylo prioritou číslo jedna. Ale brzy jsme zjistili, že naše představy nejdou stejnou cestou jako finanční možnosti, protože prostorný znamená drahý. A dnešní novostavby jsou sice hezké, ale neskutečně malé. A s pořízením pozemku (cena obvykle dosahuje ceny okolo 700.000,-) se jedná o dost velký luxus.
Někdy v době hledání nového domu se pomalu ale jistě začal rozpadat dům jednoho z rodičů. Dispozičně 2x 4+1. Původně dvojgenerační vila se sklepem, přízemím, patrem a půdou sloužila jako obydlí pro jednoho člověka. Náklady na vytápění cca 30 tisíc. Vzhledem k tomu, že se jednalo o ženu před důchodem, údržba domu byla nulová a podle toho také dům vypadal.
Stavba byla původně rekonstruována v 70 letech, došlo také k přístavbě vstupní chodby a části prvního patra. Celkově došlo za dlouhý život domu celkem ke třem přístavbám. Původní část domu je postavená převážně z kamene a opuky. Další části už z cihel. Proto se po letech objevily dvě trhliny po celé délce domu z jižní a západní strany.
V domě začalo odcházet úplně vše, vodárna, čerpadlo, kotel, vodovodní a odpadní trubky, zanesené množstvím vodního kamene, bojler, atd.
Dohodli jsme se, že místo a prostředí se nám líbí a budeme žít tam. Ale otázkou bylo, co s domem udělat. Naše podmínka byla jasná, soužití s jedním rodičem znamenalo dvougenerační bydlení a v každém případě oddělené vchody. Současný dům měl vchod pouze jeden. Museli bychom někde udělat další vchodové dveře. Další problém byl sklep, který je stále plný vody. Svůj původní účel by po rekonstrukci ztratil. Původně sloužil pro vodárnu (v současné době je v obci dálkový vodovod), kotel a skladiště uhlí. Věděli jsme, že chceme tepelné čerpadlo. A hlavně nám nevyhovovalo rozložení místností. Náš sen byla zastřešená teráska s posezením vedoucí z kuchyně nebo obýváku. V současném domě to nebylo možné. V té době jsme si začali pohrávat s myšlenkou demolice a stavby nového nízkoenergetického domu podle našich představ. Báli jsme se ceny demolice. Poptali jsme několik demoličních firem a nechali si udělat kalkulaci. Odhad demolice byl do 150.000 Kč. To byla přijatelná částka a bylo rozhodnuto, že budeme bourat a postavíme si dům našich snů. Ale i tak nám toto rozhodnutí trvalo skoro rok.
Našli jsme si dobrého projektanta, který nám připravil demoliční projekt, zajistil veškerá povolení a poradil, jak by mělo vše probíhat.
A tím začala naše dlouhá cesta za vlastním domečkem…….