Je to tu, základovka se nám blíží do finále. Musím se přiznat, že mi v posledních pár dnech moc nešlo focení, protože jsem stavbu neustále obcházela jako Colombo, koukala na všechny detaily a ujišťovala se, že je všechno tak, jak má být (nebo lepší).
Tyhle moje aktivity tochu zpomalily náš dream team dělníků. Manžel mě jemně upozornil na fakt, že když přemýšlím, tak se strašně mračím, a zedník pravděpodobně jen čeká na to, až ho příšerně seřvu, protože při zamyšlení mám výraz masového vraha.
Ale až na pár detailů šlo vše podle plánů. V jeden moment jsem se zakoukala na bednění, které bude pod nosnou zdí skládku. Rychle jsem se rozhlédla po zedníkovi a tupých předmětech v jeho dosahu, které by se daly použít jako vražedná zbraň.
Já: "Já vás nechci naštvat jo... ale je to křivý."
Zedník zvedl oči z výkopu a vypadal vyděšeně. Přišel, zhodnotil a smutně souhlasil. Okamžitě vše rozebral a začal znovu. Přešla jsem na druhou stranu, dál oxidovala na zbytku stavby a když měl doděláno, houknul na mě, jestli je to pořád křivý.
Koukám na to tedy z druhé strany a hlavou mi běží reportáž z Krimi zpráv: Oběť byla nalezena propíchána železnou armaturou zabetonovaná pod 6 tunami písku. K vraždě pravděpodobně došlo v afektu...
Já: "Je to furt křivý..."
Zedník už byl opravdu zoufalý, protože mu nešlo do hlavy, jak je možné, že nedokážeme navázat rovně. Chyba bohužel byla v nás, když nám geodeti vyměřovali všechny body na pasech, na tenhle jsme zapomněli. A vzhledem k tomu, že v tomto místě je odskok v základech kvůli skladu, bylo to trochu komplikované.
Naštěstí to není křivé tolik a hlavně se deska zvětší, nikoliv zmenší, takže nebudeme mít problém usadit cihly.
Následovala klasika - usazení kanalizace. Skládání kanalizace je jako skládání puzzlí, vždy vám nějaký kousek chybí a přibývá pár kusů z jiné krabice. Kanaldu nám naštěstí spočítal projektant, takže jsme většinu měli a dokupovali jsme jen kolena podle toho, jak bylo třeba vyřešit napojení.
Do desky pak přišly zpátky velké hromady hlíny a kamení, a vše bylo pečlivě hutněno. Následně přijel bobík, rozvozil nám do desky a pod terasu 4 tatry štěrku, přeházel palety a najednou bylo na pozemku obrovské množství místa.
Poslední dva dny jsme vázali kari sítě a šalovali desku. Použili jsme OSB 22, výšku jsme začali dělat v nejnižším bodě, abychom všude měli minimálně 12 cm desky. V nejvyšším bodě už jsme byli na 16 cm, abychom měli desku v rovinně, bednění si kvůli dešťům trochu sedlo. Desky jsme upevnili zatloukačkami, zapřeli stojkami a hranoly a teď už jen doufáme, že to vydrží tlak betonu.
Bohužel nám volali z betonárky, že jediný míchač betonu padnul nemocí a budou moct přijet až v úterý místo pátku. No nedá se nic dělat, ale snad se alespoň vyhneme tomu šílenému dešti.
Jako bonus jsme zase trochu postoupili s elektřinou, máme namontovaný rozvaděč a zásuvkovou skříň, na čež se následně udělala revize. Teď už jen čekáme na ČEZ a jejich vjádření o ukončení prací.
Fotek bohužel moc není, příště se polepším. :)